Volné náměty‎ > ‎

Tajemství za tajemství / Veronika Jelínková

Název:  Tajemství za tajemství

Odhadovaný počet stran:  20 – 30 stran dle tvořivosti kreslíře

Přibližný žánr:  historické drama

Stylizace kresby: chtěla bych to na úrovni anime, žádné velké oči, poslala bych ukázku, jak bych si to představovala

Postavy: lord Blake Clevelend, sir Jacob Frederic, Sintia Chesterfieldová – dívka z obrazu.

Prostředí: stará Anglie

Scénář: pokud bude námět vybrán pro Vějíř, chtěl bych po dohodě s kreslířem zkusit vytvořit i scénář

Popis námětu: Lord Blake Cleveland byl ve sněmovně lordů jeden z nejvýznamnějších vůbec. Jeho pohlednost byla na místě, a proto mu někdy ani ženy nebyly schopné odolat. Jeho vášní byly sběratelské činnosti, hlavně co se týkalo zbraní a obrazů. Proto se ani nedalo čekat nic jiného než to, že se vydal na dražbu historických předmětů, které měly obrovskou cenu. Překvapila ho ale nečekaná náhoda, když se do dražby dostal obraz jedné usedlé, leč nádherné rezidence. Obraz však nebyl tím, co se draží. Ke koupi bylo samotné sídlo. Blake se do něj okamžitě zamiloval a dělal vše proto, aby jej dostal. Představoval si, jak by v něm měl své letní sídlo, koně a spoustu místa pro jeho obrazy a zbraně. Za nekřesťanské peníze si lord Blake vydražil rezidenci, která kdysi patřila Chesterfieldům. Nastěhování jeho věcí a služebnictva do rezidence trvalo déle než předpokládal a rekonstrukce též. Když ale procházel starou obrazárnou všiml si portrétů předchozích majitelů. Vypadali majestátně, šel z nich respekt i hrůza zároveň. Zaujal ho ale jeden jediný obraz, který na rozdíl od ostatních měl stříbrný rám místo zlatého. Byla na něm dívka. Nepodobajíc se nikomu z rodu Chesterfieldů. Snad jen těma očima a nosem. Dívala se smutně. Stála tam u otevřeného okna z profilu, její ruka jemně svírala bělostnou látku závěsu. Její pohled ale směřoval přímo na Blakea. Medové vlasy jí volně padaly přes ramena. Na temeni hlavy je měla pravděpodobně spojené sponou. Na sobě měla bílé šaty, jako by šla na svatbu. Na nevěstu ale vypadala opravdu zarmoucená. Blake z ní nechtěl spustit oči, ale přece se od ní odtrhl, když ho vzal za rameno jeho přítel sir Jacob Frederick. I on byl obrazem okouzlen.

V následujících dnech, kdy se všichni urputně věnovali své práci na rezidenci, Blake myslel jen na dívku z obrazu. Nechal si také ten obraz přesunout nad krb do své pracovny, aby se na něj mohl stále dívat. Byl si jistý, že ta dívka musí žít. Byla to jen hříčka osudu. Třeba byl její otec zadlužen a museli rezidenci prodat. Jacob ale přišel o pár dní později s informací, že celý rod Chesterfieldů zmizel již před rokem, proto byla rezidence dlouho neobydlená. Nikdo nevěděl kam se poděli , kde jsou a jestli vůbec žijí. Blake se to rozhodl zjistit.

Jedinou stopu, kterou ale měl byl vikomt Malborou, který měl být snoubencem dívky z obrazu jménem Sintia. Rozhodl se vikomta navštívit. Využil příležitosti Jarního plesu, kam měl vikomt

přijít osobně. Na Jarním plese bylo mnoho bohatých a vlivných lidí, jen vikomt zde chyběl. Čekalo se, že jako pořadatel se ukáže. Blake postával u dveří na chodbě, kudy přesně měl vikomt přijít ze svých komnat. Zničehonic ale uslyšel z horního patra výkřik. Běžel nahoru a viděl k smrti vyděšenou komornou, ta jen ukazovala ke komnatám vikomta. Blake tam běžela prudce otevřel dveře. V komnatě byla tma, jen skrz okno prosvítala měsíční záře a právě ta mířila na nehybné tělo od krve. Nad ním se tyčila zahalená postava a hlavu měla skloněnou a skrytou v kápi. Blake ji rázně oslovil. Postava nadskočila úlekem vrhla se útokem k němu, ale zničehonic jako by zakopla a padala k Blakeovým nohou, naštěstí ji stihl zachytit. Kápě odhalila tu nejpůvabnější tvář, jakou kdy viděl. Byla to ona. Ta dívka z obrazu. Nemohl uvěřit svým očím, ale rozhodl se rychle jednat, kdyby ostatní viděli, kdo zabil vikomta, dívka by šla jasně vyset. Pobral ji do náručí a utíkal ke vchodu pro služebnictva. Měl štěstí, že vikomt měl vilu podobné jeho a rychle trefil ke kočárům a uháněl domů.

Následujícího rána se dívka probudila v ložnici pro hosty. Nevěděla o ničem, ztrácela se a chytala ji fantas. Blake se ji snažil vše obeznámit, že je u sebe doma, dokonce ji ukázal i obrazárnu, ale ona jako by procházela amnézií. I když přivolal několik doktorů, shledali ji po všech stránkách v pořádku. Co bylo horší, každý den se Blake dozvídal o podivných vraždách, od té doby co dívku přijal. Vždy se děli v noci a vždy nedaleko jeho rezidence a vždycky to byli muži. Ona byla jako andílek, milá, hodná, přátelská a ochotná, ale když se ji Blake zeptal na Chesterfieldy, nevěděla… nebo….co když zapírala?

Comments